|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Dvořáková, Vendula ; Dvořák, Tomáš (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Květná zahrada v Kroměříži – památka nadnárodního významu. Je příkladem ovlivňujícím rozvoj krajinářské architektury v Evropě. Tento Libosad, který se postupně vyvíjel od 17. století, sloužil pro potěchu uměnímilovných hostů. V současné době tento svět soch antických bohů a postav historie a bájí tvořený špalírovými stěnami, kvetoucími záhony, podtržen prací štukatérů, sochařů a freskařů na zahradních objektech nedokáže dnešnímu člověku nabídnout to, co očekává. Částečně se totiž změnil důvod návštěvy zahrady. Většina sem v první řadě přijde navštívit památku zapsanou roku 1998 na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO a něco se o ní dozvědět. Až při této příležitosti si odpočinout a strávit příjemné chvíle. Tím vzniká sekundární prostor sloužící k získání informací a zároveň relaxaci a zábavě.
|
|
|
Bu Bu
Švantnerová, Izabela ; Fišerová, Lucia (oponent) ; Gravlejs, Ivars (vedoucí práce)
Věnujeme se době našeho odpočinku, na který se spousty z nás těší celý den. Avšak jsou mezi námi i tací, kteří noc, snění a spánek nepovažují za dobu odpočinku. Poruchy spánku jsou nepříjemnou součástí dní spousty z nás a stává se čím dál tím více probíraným tématem/problémem. Spánková paralýza nám nedává zjevné odpovědi na realitu a sen – Práce se zabývá monstry, která se stanou z našich pokojových květin během noci. A právě tyto monstra jsou základem pro hrozivé zážitky ze spánku. Jak jinak se vyrovnat se strachem, než se s ním seznámit a porozumět mu. Vytváříme tedy „encyklopedii“ nočních monster/květin, jejímž základem jsou ilustrace různých lidí z různých skupin, kdy pracují s dodanými materiály a vytváří prototypy děsivého tvora.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Böserlová, Jana ; Klein, Pavel (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Květná zahrada se nachází v blízkosti centra Kroměříže a spolu s Podzámeckou zahradou je významnou přírodně – architektonickou památkou, zahrnutou v seznamu světového dědictví UNESCO. Celá zahrada je koncipována velmi přísně, přesně podle pravidel barokní zahradní architektury. Řešené území, Předpolí Květné zahrady, bývalo v minulosti nedílnou součástí života celé zahrady. Pro soudobé obyvatelstvo byla zahrada zdrojem radovánek a relaxace. V současnosti je Předpolí Květné zahrady značně zanedbáno a veřejnosti sem není povolen přístup. U takové památky, jíž Květná zahrada bezesporu je, je tento stav na pováženou. Bakalářská práce na téma revitalizace zahrady by měla objasnit problémy a nastínit možný budoucí postup obnovy zahrady.
|
|
|
Rozpoznání květin v obraze
Jedlička, František ; Kříž, Petr (oponent) ; Přinosil, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rozpoznáváním květin v obraze a klasifikaci do tříd. Teoretická část je zaměřena na problematiku hlubokých konvolučních neuronových sítí. Praktická část se zabývá popisem mnou vytvořené databáze květin, se kterou je dále pracováno. Databáze obsahuje celkem 13000 fotek rostlin 26 druhů a to čekanky, fialky, gerbery, heřmánku, chrpy, jaterníku, jestřábníku, jetele, karafiátu, konvalinky, kopretiny, macešky, máku, měsíčku, narcise, pampelišky, pcháče, pomněnky, růže, sasanky, sedmikrásky, slu- nečnice, sněženky, starčku, tulipánu a vlaštovičníku. Dále je v práci popsán a použit model neuronové sítě Inception v3 na klasifikaci obrazu do tříd. Výsledná klasifikační přesnost dosáhla 92%.
|
|
| |
|
|
Mezinárodní obchod s květinami
HRUŠKOVÁ, Ivana
Cílem bakalářské práce je analýza mezinárodního obchodu s květinami se zaměřením na největší producenty a exportéry. Dalším cílem je zjištění kritických bodů při dovozu do ČR. Teoretická část vychází se studia odborné literatury. Jsou zde uvedeny způsoby dopravy a certifikace květin, problémy s obchodováním a zvláštnosti při prodeji. V praktické části je využita kvalitativní metoda výzkumu. Jedná se o metodu řízených rozhovorů s odběrateli květin a jejich následná komparace. Respondenti byli vybráni podle náhodného výběru. Rozhovory slouží k získání informací o dané problematice. Otázky se týkají především nákupu květin, jejich dopravy, skladování a četnosti nákupu. V závěru práce jsou shrnuty získané informace.
|
|
|
Bu Bu
Švantnerová, Izabela ; Fišerová, Lucia (oponent) ; Gravlejs, Ivars (vedoucí práce)
Věnujeme se době našeho odpočinku, na který se spousty z nás těší celý den. Avšak jsou mezi námi i tací, kteří noc, snění a spánek nepovažují za dobu odpočinku. Poruchy spánku jsou nepříjemnou součástí dní spousty z nás a stává se čím dál tím více probíraným tématem/problémem. Spánková paralýza nám nedává zjevné odpovědi na realitu a sen – Práce se zabývá monstry, která se stanou z našich pokojových květin během noci. A právě tyto monstra jsou základem pro hrozivé zážitky ze spánku. Jak jinak se vyrovnat se strachem, než se s ním seznámit a porozumět mu. Vytváříme tedy „encyklopedii“ nočních monster/květin, jejímž základem jsou ilustrace různých lidí z různých skupin, kdy pracují s dodanými materiály a vytváří prototypy děsivého tvora.
|
|
|
Využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru. =: The use of annual flower beds raised by direct sowing in urban space. /
Klasová, Kristýna
Předkládaná disertační práce se komplexně zabývá problematikou využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru. V literární části práce jsou uvedena teoretická východiska vztahující se k dané problematice. Na tyto poznatky navazuje práce v experimentální části, která se snaží nalézt odpovědi na neuspokojivě vyřešená dílčí témata problematiky a prohloubit některé již získané poznatky do takové míry, aby bylo možné širší uplatnění letničkových záhonů z přímého výsevu ve veřejné zeleni českých obcí a měst. Pro naplnění tohoto hlavního cíle bylo v disertační práci řešeno několik samostatných dílčích témat. V praktické části práce bylo provedeno terénní šetření, v rámci kterého byly vytipovány a navštíveny modelové objekty, zejména zahraniční, vzhledem k tomu, že v době zahájení řešení disertační práce bylo v České republice využití letničkových záhonů z přímých výsevů spíše výjimečné. Celkem bylo navštíveno 12 měst a obcí s 87 plochami záhonů. Na základě získaných dat byla vypracována typologie ploch pro použití letničkových záhonů z přímých výsevů, čímž byly vymezeny možnosti využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru s důrazem na jejich limity a potenciál. Experimentální část práce se skládá ze dvou samostatných experimentů. První z nich je zaměřen na ověřování vybraných technologií zakládání letničkových záhonů z přímého výsevu, které by v co nejvyšší míře eliminovaly výskyt nežádoucích jednoletých plevelů. Tento experiment byl založen opakovaně v letech 2013, 2014 a 2015. Výsledky každého roku byly využity k úpravám technologií ověřovaných v následujících letech. V roce 2015 bylo ověřováno celkem 10 finálních variant technologií zakládání. Pro tyto finální technologie byly navíc stanoveny materiálové a pracovní náklady na založení a péči. Druhý experiment je zaměřen na ověřování nových potenciálně vhodných druhů a kultivarů letniček pro zakládání z přímého výsevu, které by rozšířily používaný sortiment letniček. V roce 2014 bylo ověřováno 45 taxonů letniček, v roce 2015 byl experiment rozšířen a celkově bylo ověřováno 70 taxonů letniček. Poslední část práce je zaměřena na přenos získaných zkušeností do praxe. V rámci této části práce byly modelové technologie ověřovány ve veřejném urbánním prostoru měst Strakonice, Plzeň, Lednice, Brno aj. Zkušenosti z mnoha uskutečněných realizací jsou jednou z důležitých součástí této práce. Předkládaná práce shrnuje poznatky v oblasti letničkových záhonů z přímého výsevu, které autor získal v průběhu 6 let.
|
|
|
Využití přírodě podobných typů trvalkových výsadeb v objektech zahradního umění
Ježová, Markéta
Tato bakalářská práce předkládá ucelený přehled historie květinových výsadeb, zejména pak vytrvalých bylin v objektech zahradního umění, který nabízí náhled skrze jednotlivé styly zahradní architektury v rámci České republiky. Přibližuje vizuální stránku těchto objektů a aplikování charakteristických principů tvorby v daných obdobích. Dále se zaměřuje na přírodě podobné výsadby vytrvalých bylin a řeší obdobnou problematiku včetně zamyšlení se nad možností vhodné implementace těchto typů vegetačních prvků zahradních úprav. Druhá, praktická část práce se zabývá vlastním návrhem, konkrétně jde o výsadbu z vytrvalých bylin s přírodě podobným charakterem v závislosti na konkrétní modelový objekt zahradního umění s určitými charakteristikami, jenž bylo v návrhu nutné zohlednit a pružně tak na ně reagovat. Komplexně o objektu pojednává, informuje o něm jak v historických, tak i současných souvislostech a vyhodnocuje tato fakta prostřednictvím analýz a grafických výstupů na základě vlastního průzkumu. Taktéž následně řeší problematiku zakládaní a následné péče o danou výsadbu.
|
|
|
Rozpoznání květin v obraze
Jedlička, František ; Kříž, Petr (oponent) ; Přinosil, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rozpoznáváním květin v obraze a klasifikaci do tříd. Teoretická část je zaměřena na problematiku hlubokých konvolučních neuronových sítí. Praktická část se zabývá popisem mnou vytvořené databáze květin, se kterou je dále pracováno. Databáze obsahuje celkem 13000 fotek rostlin 26 druhů a to čekanky, fialky, gerbery, heřmánku, chrpy, jaterníku, jestřábníku, jetele, karafiátu, konvalinky, kopretiny, macešky, máku, měsíčku, narcise, pampelišky, pcháče, pomněnky, růže, sasanky, sedmikrásky, slu- nečnice, sněženky, starčku, tulipánu a vlaštovičníku. Dále je v práci popsán a použit model neuronové sítě Inception v3 na klasifikaci obrazu do tříd. Výsledná klasifikační přesnost dosáhla 92%.
|
host ::
RSS.